|
|
Standardizace metodiky pro in vitro stanovení chelatace mědi
Sedlářová, Lucie ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Ramos Mandíková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakologie a toxikologie Kandidát: Lucie Sedlářová Školitel: PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Název diplomové práce: Standardizace mědi pro in vitro stanovení chelatace mědi Měď je stopový prvek nezbytný pro mnohé biochemické děje v lidském organismu. Poruchy homeostázy mědi mohou způsobovat celou řadu onemocnění. V prvé řadě jsou to dvě dědičná onemocnění: Wilsonova choroba, která je spojena s přesycením jater a dalších tkání mědí, a Menkesova choroba, která je naopak spojena s nedostatkem systémové mědi. Navíc lokální poruchy mědi hrají roli i u dalších onemocnění patologických stavů (neurodegenerativní nemoci, nádory, akutní infarkt myokardu). Hlavním cílem této experimentální práce byla standardizace jednoduché, ale přesné metodiky pro rychlý screening chelátorů mědi, které by mohly být v budoucnu využívány k terapii systémového i lokálního nadbytku mědi. Metodika vychází ze spektrofotometrického stanovení mědi na mikrotitračních destičkách za použití vhodných indikátorů, disodné soli kyseliny bathocuproindisulfonové (BCS) a hematoxylinu. Tato diplomová práce ukázala, že metodika s BCS je schopna stanovit chelataci jak měďnatých, tak měďných iontů při čtyřech různých pH (4.5; 5.5; 6.8; 7.5) odpovídajících fyziologickým...
|
|
|
Chelatující polymery pro léčbu Wilsonovy nemoci
Mattová, Jana ; Poučková, Pavla (vedoucí práce) ; Sedláková, Zdeňka (oponent) ; Vávrová, Jiřina (oponent)
SOUHRN Wilsonova choroba je vrozené onemocnění metabolizmu mědi, při kterém dochází k jejímu ukládání v organizmu, zejména v játrech, mozku a ledvinách. Současná léčba je založena na použití tradičních nízkomolekulárních chelátorů mědi a vysokých dávek solí zinku, které bohužel způsobují mnoho závažných nežádoucích účinků kvůli systémovému působení. Cílem této disertační práce je snaha o zlepšení léčby Wilsonovy nemoci pomocí polymerních nosičů. Velikost polymerních částic v řádech desítek mikrometrů by měla zajistit nevstřebatelnost léku po perorálním podání. Jako polymerní matrice byly pro tuto práci použity jak syntetické mikročástice poly(glycidyl methakrylátu-co-ethylén dimethakrylátu), tak přírodní mikrokrystalická celulóza a zesíťovaný chitosan. Jako specifické chelátory mědi byly zvoleny N,N-di(2-pyridylmetyl)amin, triethylentetraamin a 8-hydroxychinolin, které dokážou s vysokou účinností komplexovat měďnaté kationty. Principem navrhované léčby je, že polymerní nosič s navázaným chelátorem adsorbuje měď v zažívacím traktu organizmu přímo z potravy a díky nevstřebatelnosti se celý komplex vyloučí ven z těla spolu se stolicí. Tím se prakticky eliminují systémové nežádoucí účinky. Jako první byla testována schopnost adsorpce mědi za podmínek simulujících prostředí žaludku a střeva a dále pak i...
|
host ::
RSS.